Tvoření ze snadno dostupných materiálů s něčím navíc…inspirujeme se od umělců, grafiků, sochařů, malířů, různými výtvarnými styly a způsoby práce. Získáme přesah a trochu jiný pohled na recyklační kutění.
Co vše využijeme k výtvarné recyklaci?
- Inspirujeme se tvorbou grafika Vladimíra Boudníka a zrecyklujeme CD, alobal, využijeme kovový plech z tuby od Pikaa, či různé placaté kovové součástky dle vlastního výběru. odvážně můžeme zaexperimnetovat s vysloužilou rtěnkou či krémem na boty.
- Pro sochařsky pojatou tvorbu najdeme inspiraci u malíře Paula Cezanna a můžeme využít i principy dadaismu a surrealismu pro vytváření náhodně seskupených zátiší. Zrecyklujeme totiž karton, špunty, zbytky stavebnic, krabičky, lahvičky, textil…
- Abstraktní sochař Alexander Calder vytvářel křehký svět pohyblivých až poetických objektů. Nazýval je mobily. Staly se populární dekorací v mnoha obměnách. Proč nevyužít pet – lahve a třeba zbytky laku na nehty a nevyrobit si vlastnoručně skvělý závěsný objekt?
- Nakonec nás čeká malá legrácka z hranatých kelímků a zbytků filcu či textilu.
Tiskařské experimenty rtěnka, krém na boty)
Otisky inspirované částečně tvorbou výtvarníka a grafika Vladimíra Boudníka, který byl aktivní v 60-tých letech 20. století. Boudník byl specialista na různé destrukční techniky tisku. Pracoval totiž jako dělník ve strojírenských závodech v Praze a využíval rozřezané a proděravěné plechy. Pomocí průmyslových strojů je slisoval a pak otiskoval. Případně ještě dále dotvářel. Byl extrémně citlivý na výtvarné vnímání světa a chtěl s uměním seznámit i běžné lidi. Chodil např. po práci do uliček staré Prahy a ukazoval lidem kouzlo starých oprýskaných zdí.
Toto je tedy původ níže uvedené inspirace, kterou jsem trochu upravila na podmínky domácí, školní, kroužkové a podobné tvorby s dětmi…
Více o Boudníkovi zde.
Jak na netradiční tisky?
Postup:
- Plechy nahradíme vysloužilým CD, kusy alobalu, pořípadně můžeme získat kus pěkného měkoučkého plechu rozřezáním tuby od zahuštěného mléka typu Piknik, Jesenka…Také pokud najdeme třeba ozubené kolečko či podobnou věc – bude se velmi pěkně vyjímat při otiscích.
- Alobal můžeme různě nakrčit, CD poškrábat, do plíšku od pikaa rýt tužkou…děrovat…
- Dané předměty jemně natupujeme houbičkou s trochou barvy a otiskujeme na mírně navlhčené papíry. Zkusíme i na suchý papír, otisk bývá jemnější. Můžeme vytvářet různé kombinace. A využít a vyzkoušet i jiný materiál na otisky. To, co máte k dispozici…
- Dobře tiskne i krém na boty nebo tmavší make-up. Případně vzbudí hodně legrace netradiční natření otiskované věci rtěnkou.
Tip: Tisky si můžeme společně s dětmi prohlížet. Vybírat nejzdařilejší. Udělat si malou výstavu či galerii děl… Povídat si, co v grafikách vidíme. I je dále dokreslovat, dotvářet. Hodí se k tomu třeba tuš nebo fixa. Vynikající jsou i umělecké křídy pro svůj jemný, práškovitý charakter a možnost vtírání pomocí ubrousku nebo vatového chomáčku.
Zátišíčko
Může mít mnoho podob:
- Aranžované zátiší, tak jak si jej pro malbu připravovali nejrůznější umělci. Třeba P. Cezanne – inspirátor mnoha moderních malířů. Zjednodušoval tvary na základní geometrická tělesa, koule, válce, krychle, dělil obraz do menších plošek.
- Poprask v umění způsobil Marcel Duchamp. Představitel tzv. ready made – hotových objektů, kdy za umělecká díla prohlásil již hotové nalezené předměty. Známá je jeho skandální účast na americké výstavě, kdy prohlásil za umělecký objekt pisoár pod názvem Fontána. A po Duchampovi se tímto přístupem inspirovalo a inspiruje mnoho umělců. Z toho vyplývá, že nemusíme ani nic aranžovat a slepovat. Pouze stačí najít nějaký vhodný předmět a prohlásit jej za umění. Popřípadě nabarvit:-)
- Ono vše může být krásné třeba tak jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole! Jak tvrdili surrealisti. V tom případě naše zátišíčko nebude vypadat jako zde na obrázku. Bude jiné, podle toho, co seskládáme náhodně dohromady:-)
Jak dát zátišíčko dohromady:
- Ze 4 stejně vysokých špuntů či dřevěných špalíků atp. zhotovíme malý stolík. Desku stolu bude tvořit kus kartonu.
- Na stůl můžeme naaranžovat kousek textilu jako drapérii/ubrus. Textil potřeme lepidlem a tvarujeme. Nahoru pak lepíme a umisťujeme drobné krabičky, lahvičky apod. předměty vhodné do improvizovaného zátiší.
- Zátiší může být i abstraktní z různých krabiček, dřevěných zbytků atp., nemusíme vyrábět stolík.
- Zajímavé je po zaschnutí celý objekt pomalovat. Pomůže podkladový nátěr z bílé latexové nebo akrylové barvy, případně barva typu Balakryl. Pak se lépe maluje temperou, podklad je sjednocený.
Postup:
Také si tímto způsobem můžeme vyrobit nábytek do pokojíčků a výzdobu.
- Tip: Využít můžeme i přírodniny. Ulitky, šišky, dřívka, klacíky. Zátiší může být jen aranžované, nelepené. Vše zase jde složit do krabičky či bedýnky a ponechat na hraní.
Křehké mobily
Aneb, když mobil ještě nenesl název pro přenosný telefon…
| „Když se všechno podaří, je mobil kousek poezie, který samou radostí ze života tančí a překvapuje.“ Alexander Calder |
Využijeme křehké (i krásně barevné) pet-lahve a povýšíme tento mnohdy nechvalně nadužívaný materiál. Bílý plast jde krásně obarvit lakem na nehty nebo nesmyvatelnou fixou.
Ryba z kelímků
Jednoduchá legrácka spojením 2 mělkých kelímků. Připomíná tlamu a hodila se na dotvoření ryby. Děti určitě vymyslí další možnosti…
Postup:
- Kelímky např. od termixu položíme vnitřkem na sebe a z jedné hrany slepíme izolepou.
- Připravíme si základní pruh filcu nebo vhodné látky na polepení těla. Na rybu jsou vhodné obdélníky, aby byla i pěkná ocasní ploutev. Vystřihneme také detaily, zuby šupiny, ploutve, atp.
- Vše přilepíme. Oči mohou být nakreslené fixou na světlý papír, dobře vyniknou. Nebo zvolíme třeba knoflíky.
- Tlama zvířete může sloužit i jako schránka na poklady…
- Pokud chceme lepit spíše klasickým lepidlem (třeba s menšími dětmi), využijeme tip na placatou ještěrku (dráčka) z rozložené krabičky a filcu dole na obrázku.
Všechny tyto návody a mnohem více inspirací je i součástí on-line kurzu.
Podívejte se, co obsahuje on-line kurz výtvarné recyklace:
ŠKOLA VÝTVARNÉ RECYKLACE
(2940)
Leave A Response